Vyjádření k záměru D0 518, 519 RUZYNĚ-BŘEZINĚVES

Předložená dokumentace pro severozápadní část dálnice D0 518, 519 Ruzyně – Březiněves, posuzuje pouze jedinou variantu, což je v rozporu se zákonem č. 100/2001 Sb. V konsolidovaném souhrnu a při použití multikriteriální analýzy jsou prezentovány různé varianty. Nicméně je důležité si uvědomit, že tyto varianty nejsou považovány za alternativy k plánované stavbě D0. Namísto toho jsou to spíše drobné úpravy stávajícího návrhu. Požaduji prověření variant dle evropské legislativy a platné koncepce evropské dopravy. Dle zákona č. 100/2011 Sb., hlavním cílem celého procesu EIA je shromáždění co nejobjektivnějších odborných dat, která budou podkladem pro další hodnotící a posuzovací procesy.

Aby tento cíl byl naplněn, je naprosto nezbytné zahrnout do posouzení různé varianty, které jsou jak praktické, tak technicky proveditelné. Požaduji prověření alternativní severní, tzv. regionální varianty a prověření vedení celé trasy v tunelu.

Nesouhlasím s vymezením koridoru dálnice D0 v trase Ruzyně – Suchdol (518) a Suchdol – Březiněves (519) a souvisejících staveb (MÚK, přivaděče). Předložená dokumentace EIA není objektivním odborným podkladem, který přispívá k udržitelnému rozvoji společnosti. Uvedený záměr je v rozporu s cíli udržitelného rozvoje stěžejních strategických dokumentů.

Kapitola B.I. 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry v kapitole Ostatní záměry v okolí.

Opomíjí stavbu společnosti ČEPS a.s., která je ve stádiu probíhajícího společného územního a stavebního povolení pro stavbu V409/419 – smyčka PSE u Ministerstva obchodu a průmyslu. Jedná se o liniovou stavbu technické infrastruktury pro přenos elektrické energie, posilující přenosové kapacity, která přináší do území městské části Praha-Dolní Chabry další stavbu ve veřejném zájmu, a to vedení vysokého napětí 2x400 kV. Čimický přivaděč z velké části kopíruje trasu vedení vysokého napětí a z důvodu stavební uzávěry pro jeho stavbu, je vedeno tzv. sdružené vedení vysokého napětí. Pro sdružení vedení 2x 400 kV a 2x 110 kV je třeba použít atypickou výšku stožárů o výšce až 75 metrů, tedy téměř dvojnásobku obvyklé a současné výšky stožárů. Na stavbu je vydáno závazné stanovisko ke kácení velkého množství dřevin rostoucích mimo les a kácení zapojeného porostu dřevin v rozsahu o ploše 4 271 m².

Kapacitně stavba V409/419 – smyčka PSE představuje jedno z největších elektrických vedení v Evropě situovaných zcela neobvykle v těsné blízkosti bytových domů.

Další záměr, který má kumulativní vliv v oblasti a předložená dokumentace jej zcela opomíjí, je plánovaná výstavba Technického centra v Dolních Chabrech investora SC Czech ABQ, s. r. o., která bude sloužit jako úložiště dat. Jedná se o jedno z největších datacenter v Evropě. Lokalita pro realizaci záměru „Technické centrum Dolní Chabry“ je při ulici K Beranovu. Jedná se o jeden pozemek p. č. 1373/9 o výměře 49 335 m². Západní část pozemku sousedí s plochou stavební uzávěry, která slouží jako rezerva pro umístění dálničního přivaděče Pražského okruhu Čimický přivaděč. Východní část pozemku těsně sousedí se současnou i budoucí residenční výstavbou projektu Nové Chabry, která pokračuje po etapách a největší rozvojovou lokalitou v Dolních Chabrech určeno k residenční výstavbě. V území a v těsném sousedství residenční výstavby je plánováno nepřiměřené množství záměrů, které kumulativně představují významnou zátěž pro obyvatele celé městské části Dolní Chabry. Další v dokumentaci zmíněný záměr pokračující výstavby etap projektu Nových Chaber termínem výstavby zapadá do stejného období jako výstavba záměrů Do 518, 519, výstavba vedení vysokého napětí V 409/419 smyčka PSE a výstavba TT Kobylisy Zdiby.

Z hlediska posuzování záměru musí být zohledněna jak současná zátěž území, tak i veškeré plánované záměry, jejichž kumulace vlivů by mohla mít negativní vliv na ovzduší a hlukovou situaci v dané oblasti.

Celé hodnocení opomíjí detailní vyhodnocení vlivu záměru především na obecně chráněné zájmy ochrany přírody a krajiny. Obecné části ochrany přírody je pro celý záměr, procházející chráněnými částmi ochrany přírody a krajiny, věnována pouze 1 strana z celého hodnocení. Tento rozsah pokládám za zcela nedostatečný, jelikož jen na území kú. Dolní Chabry se nachází několik VKP ze zákona - vodní toky, nivy vodního toku, lesy, u nichž je možné očekávat nepřímé vlivy. Přímé vlivy jsou popsány například v Migrační studii a ve studii vlivu na krajinný ráz. Dokument zcela opomíjí registrovaný VKP Skalní výchoz v Dolních Chabrech s výskytem křivatce českého, jež se nachází v nepřímo ovlivnitelném okolí záměru. Požaduji vyhodnocení vlivu záměru na všechna VKP a prvky ÚSES a další obecné chráněné části přírody a krajiny podle Zákona 114/1992 Sb a zapracování péče o tyto prvky kompenzačních opatření. Dále chybí vyhodnocení vlivu na krajinný ráz a mimolesní dřeviny, hodnocení zcela opomíjí tyto odborné studie a jejich závěry a nezohledňuje je ani v kompenzačních opatřeních.

Kapitolu navržených zmírňujících a kompenzačních opatření tak považuji za zcela nedostatečnou a neodpovídající výstupům z biologických dat a z jednotlivých studií. Požaduji vypracovat samostatnou studii kompenzačních opatření která v sobě zahrne náhradní výsadby za kácené mimolesní dřeviny dle jejich metodicky správného ocenění, náhradu za ztrátu potravního biotopu zvláště i obecně chráněných živočichů, především ptáků, letounů a bezobratlých, náhradu za nepřímé vlivy na VKP a ÚSES.

Realizací záměru dojde ke zhoršení dopravy. Po dostavbě D0 518 a 519 s Čimickým přivaděčem a sběračem celková dopravní zátěž na území Chaber stoupne o téměř pětinásobek. Navíc se zvýší dopravní zátěž na ulici Horňátecká směr Kobylisy o cca 26%, což může způsobit kolony jak na Ústecké tak na ulici K Ládví, odkud se auta z Čimického sběrače napojí zpět na Ústeckou. V případě nehod, kolon a uzavírek tunelů na okruhu budou místní komunikace sloužit jako objízdné trasy. S tím souvisí i významný nárůst hluku. Vlivem zprovoznění těchto staveb dojde k nárůstu dopravních výkonů o 931 tisíc vozokilometrů za den a cca 2/3 dopravy na úsecích 518 a 519 mají být indukované. Dopravně inženýrské podklady konstatují, že vlivem zprovoznění úseků D0 518, 519 lze očekávat významné snížení intenzit dopravy na severním okraji centra města především ve směru na Západ, v menší míře i na jižní trase přes Barrandov, ale že očekávané snížení relativně není velké. Nevýhodou je naproti tomu další zatížení dnes již silně zatížené Kbelské a z toho vyplývající zvýšení na řadě dalších ulic v SV sektoru města a že uvolnění kapacity nákladní dopravy však pravděpodobně bude dorovnáno osobními automobily a dodávkami.

Tato finančně nákladná stavba vedena nevhodným a náročným terénem tak přinese pouze malá zlepšení, přesune a přinese zatížení nová.

Šestiproudá dálnice D0 je vedena, včetně tranzitní kamionové dopravy v těsné blízkosti několika zvláště chráněných území přírodních památek, prvků ÚSES, evropsky významných lokalit a území Natura 2000 (Přírodní památka Opukový lom Přední Kopaniny, Přírodní památka Housle, Přírodní památka Sedlecké skály, Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka, Přírodní rezervace Roztocký háj – Tiché údolí, Přírodní rezervace Podhoří, Přírodní památka Bohnické údolí, Přírodní památka Zámky, Přírodní památka Čimické údolí a Přírodní památka Kaňon Vltavy u Sedlce – spadající mezi evropsky významné lokality Natura 2000). Dálnice je vedena oblastí přírodního parku Drahaň-Troja, což je v přímém rozporu s evropskou legislativou a moderními trendy rozvoje evropské dopravy. Jedná se o území osídlené již od pravěku, poskytující příjemný únik od civilizace, slouží k odpočinku a rekreaci mnoha lidí ze sídliště Čimice, rodinných domů Čimic a Chaber, na procházky sem MHD jezdí mnoho Pražanů a obyvatel SčK. Z dokumentace k záměru jednoznačně vyplývá, že pro občany nejen Dolních Chaber se jejich životní prostředí významně zhorší a významně se naruší ekologická stabilita cenného přírodního území v době, kdy celoevropský trend je zcela opačný.

Záměr svým rozsahem a využitím neodpovídá chráněnému charakteru předmětných přírodních památek a parků, kterým navíc ochranu poskytl přímo jejich určením sám stát. Materiál uvádí realizaci záměru jako akceptovatelnou pro dotčená území, a to navzdory negativnímu stanovisku Odboru ochrany přírody MHMP ze dne 14. 7. 2022, které je přílohou dokumentace záměru. Zde je doslova uvedeno: „V rámci realizace a provozu uvedeného záměru je téměř jisté, že dojde k značnému navýšení dopravy v lokalitě, a tím i produkci oxidů dusíku v těsné blízkosti uvedené evropsky významné lokality. Z důvodu výše popsaných vlivů dopravy na společenstva v EVL nelze vyloučit, že uvedený záměr může mít významný vliv na předmět ochrany uvedené EVL.“

Podklady opakovaně zmiňují, že dojde k významným přebytkům zeminy, že výstavba mostních objektů bude zdlouhavá a odvoz přebytečné zeminy bude možný až v době, kdy bude dopravní trasu možno využívat pro odvoz materiálu. V materiálu je rovněž na několikrát zmíněno, že oblast od plánovaného mostu přes Vltavu až po přemostění Draháňského údolí je obtížně dopravně dostupná. Materiál počítá prakticky s jedinou přístupovou cestou – vybudování provizorní staveništní komunikace v ose plánovaného Čimického přivaděče pro nákladní automobily (NA). Na straně 58 v části B je uvedeno že: „V 1. roce výstavby lze tedy uvažovat intenzitu dopravní zátěže cca 55 NA/hod v každém směru (při uvažovaném objemu 10 m3 na 1 NA se jedná o 170 tis. NA), v poslední roce výstavby pak cca 25 NA/hod v každém směru (cca 80 tis. NA).“ V podkladech je uvedeno že: „Příjezd je možný prakticky pouze po ulicích Spořická nebo Čimická, a to od severu z exitu 1 dálnice D8 po ulici Ústecká (silnice 11/608), do ulice Spořická (která je však napojena okružní křižovatkou o poměrně malém poloměru) nebo do ulice K Ládví a Čimická. Alternativně (dle umístění výroben materiálů) lze uvažovat i s přístupem od jihu od Městského okruhu ulicí Zenklovou. Ulice Spořická ulice vede přímo centrem MČ Dolní Chabry a prochází přímo kolem ZŠ Spořická. Na přechodu u ZŠ se i při stávajících intenzitách dopravy událo již několik závažných dopravních nehod. Dále je za důležitý považovat fakt (jak je v materiálu uvedeno) že v roce 2019 byl v úseku Spořická – Zdiby zaznamenán průjezd 21400 vozidel za den a v úseku Spořická – K Ládví 21300 vozidel za den. Průjezd NA nad 3, 5 tuny Spořickou ulicí je t. č. zakázán.
S výše uvedenými fakty je v jasném rozporu dokument Zásady organizace výstavby (ZOV) uvedený v materiálu na straně 303 část D, který stanovuje maximální intenzity staveništní dopravy na příjezdových trasách.

• Trasa K Ládví a Čimická pro převoz stavebního materiálu max. 11 NA/den v jednom směru.
• Trasa Spořická pro převoz stavebního materiálu max. 7 NA/den v jednom směru.
• Průjezd obcí Zdiby jako možná doplňková trasa pro převoz stavebního materiálu max. 10 NA/den v jednom směru.

Uvedená fakta ukazují, že zadavatel si je vědom, že přístup staveništní techniky a dopravu materiálu na staveniště není možno realizovat bez překročení limitů hlukové zátěže a doprava materiálu a tedy i doba výstavby a náklady s ní spojené u takovéto klíčové dopravní stavby bude záviset na udělení výjimky.

V současnosti se stále více zjišťuje o dopadu hlukové zátěže na zdraví a pohodu obyvatel a nová data přibývají rychlým tempem. Hluková kontaminace má vliv na rozvoj a průběh ICHS, poruchy spánku, dopady na kognitivní funkce a pozornost dětí, tinnitus.

Hluková studie, kterou vypracovala firma EKOLA group, spol. r. o., vykazuje známky možné manipulace. Výhledy modelu počítají s těsným splněním hlukových limitů, přitom přiložený odhad na dopady stavby na již zprovozněné části D0 na jihu Prahy (MÚK, případně na Jižní a Štěrboholské spojce) ukazují významné překračování limitů.

Již v období výstavby lze očekávat zvýšení obtěžování obyvatel přilehlých domů hlukem. V materiálu je uvedeno, že je „proto nutné věnovat zvýšenou pozornost zpracování harmonogramu stavby a jeho následnému dodržování, zajistit kontrolu dodržování opatření ke snížení negativních vlivů stavby a zajistit komunikaci mezi dodavatelem stavby a obyvateli nejbližších domů“. Výše uvedená tvrzení a návrhy lze označit za naprostou rezignaci na ochranu zdraví obyvatel. Doba výstavby je dle materiálu plánována na období 2027–2030 a lze očekávat i významné prodloužení doby výstavby v souvislosti s nepředvídatelnými vlivy v jejich průběhu. S ohledem na předpokládanou pracovní dobu na staveništi 10 h nelze hlukovou zátěž označit za krátkodobou. Nelze akceptovat, že materiál nezmiňuje konkrétní monitorovací a protihluková opatření v období výstavby.

Není upřesněn mechanismus, jakým budou i po zprovoznění stavby realizována protihluková opatření, pokud se výpočty předpokládané hlukové zátěže ukáží jako chybné. Rovněž nejsou určeny termíny, do kdy má k realizaci protihlukových opatření dojít, ani způsoby ověření jejich efektivity.

Co analýza nezmiňuje, je indukovaná dopravní zátěž a předpokládaná výstavba logistických, průmyslových parků v okolí nově zbudované dopravní trasy. A předpoklad zvýšení hlukové zátěže i mimo hlavní trasu dopravní stavby. I toto je nezbytné do hodnocení EIA dopracovat.

Záměr povede k výraznému snížení naší životní pohody. Každodenní intenzivní dopravu, která má být přivedena do blízkosti mého obydl,í vnímám jako nepříjemný, hlučný a iritující zdroj trvalého narušení pohody bydlení mojí rodiny. Zároveň dojde k výraznému poklesu ceny našeho bydlení. Již stavební práce probíhající v blízkosti obytné zástavby a objektů občanské vybavenosti budou obtěžovat hlukem, prachem, škodlivými látkami, vibracemi a navíc ohrozí bezpečnost obyvatel, zejména dětí a seniorů. Realizací záměru přijdeme o místa pro setkávání, rekreaci a procházky Drahaňským údolím. Stres vyvolaný radikálním zásahem do života místních obyvatel může u citlivých jedinců vést k rozvoji řady nemocí, zejména kardiovaskulárního systému. Záměr vytvoří minimálně prostupnou, pocitově nepříjemnou bariéru, v jejímž okolí nebude možné realizovat procházky či jiné volnočasové aktivity. Celkově tak dojde ke značnému zhoršení kvality našeho života.

V rozporu s archivními materiály zadavatele, dostupnými v rámci zjišťovacího řízení pro EIA, současný materiál modeluje a tvrdí, že k překročení limitů pro prachové částice v ovzduší nedojde. Dosáhnout se toho má mimo jiné opatřeními ke zmírnění vlivů a dále pomocí kompenzačních opatření, do nichž materiál zahrnuje zejména obměnu topných systémů v domácnostech a výsadbu sídelní zeleně. Jedním z problémů, který aktuální zpráva nezmiňuje, je zvýšená koncentrace benzo[a]pyrenu a potenciální zvýšení zdravotního rizika v určitých oblastech. Tato látka je vědecky prokázána jako karcinogen.

Pro zjištění reálného imisního pozadí BaP, PM10, PM2,5 a dalších znečišťujících a karcinogenních látek je třeba provést v rámci městské části měření imisního zatížení.

Evropský parlament přijal v roce 2016 nová pravidla, která nastavila nové limity pro vybrané emise a různé látky, které znečišťují ovzduší. Dále byly vytvořeny specifické závazky pro snížení určitých emisí. Když se zaměříme na Českou republiku, byly pro ni stanoveny závazky týkající se procentuálního snížení emisí. Příkladem je PM2,5, kde má dojít k snížení o 17 % v porovnání s rokem 2005 a to v kterémkoli roce mezi roky 2020 a 2029. Po roce 2030 má dojít k dalšímu snížení, a to o 60 %. Nicméně v dokumentech, které zpracovatel předložil, tyto závazky chybí a modelované emise s těmito normami nejsou porovnány. Zdá se, že materiál ani nepovažuje za důležité se zabývat možností, že v období až do roku 2050, kdy má být výhled platný, by mohlo dojít k dalšímu zpřísnění těchto limitů. Studie také nenabízí žádné návrhy, jak by se mělo v takovém případě postupovat. Rozptylová studie poskytuje informace o území, které bude zasaženo plánovaným projektem, a popisuje jej jako místo s vysokou kvalitou ovzduší v případě většiny polutantů. Zdůrazňuje, že limity pro prachové částice a oxidy dusíku nejsou překročeny. Je důležité si uvědomit, že od roku 2020 byla v České republice stanovena norma pro roční průměrné koncentrace PM2,5 na 20 μg/m3. Pokud se podíváme na historická data za posledních pět let, průměrné roční koncentrace částic PM10 v oblasti, o které je řeč, se pohybují mezi 22,3 a 25,7 μg/m3. U částic PM2,5 je to mezi 16,1 a 18,0 μg/m3. Pokud tyto údaje porovnáme se směrnými hodnotami Světové zdravotnické organizace (WHO), zjistíme, že koncentrace v celém výpočtovém území již nyní překračují doporučené limity. Zpracovatel ve své části D uvádí, že nejvyšší pětileté průměry denních koncentrací částic PM10 v daném území se pohybují v rozmezí 36–38 μg/m3. V souvislosti s budoucí výstavbou předpokládá nárůsty denních koncentrací v obytných oblastech o 12 μg/m3

Požadavky na alternativní řešení v souladu s cíli udržitelného rozvoje

• Zrušení navrhovaného koridoru pro D0 518 a 519 a souvisejících staveb (MÚK, přivaděče) v územně plánovacích dokumentacích.
• Komplexní posouzení variant pro tranzitní a regionální dopravu v Pražské metropolitní oblasti s ohledem na dopravní, ekologické, ekonomické parametry a polycentrický rozvoj regionu
• Komplexní návrh řešení městské a příměstské dopravy v pražské aglomeraci v souladu s Klimatickým závazkem hl. města Prahy (snížení emisí CO2 o 45 % do roku 2030 a uhlíková neutralita do roku 2050) a stěžejními strategickými dokumenty ČR a EU